Historie…

Zemědělskou farmu založil v roce 1993 můj otec Vladimír Tomšík. V Horních Dubenkách byl Státní statek Třešť, kde můj otec pracoval jako traktorista.

Když STST svou činnost končil, rozhodovali se restituenti, jak budou postupovat dále. Nejdříve uvažovali o tom, že vytvoří vlastní zemědělský podnik, který by byl vytvořen vlastníky zemědělské půdy v obci. Později ale došlo k tomu, že většina vlastníků se dohodla na tom, že se svým majetkem vstoupí do nově vzniklého zemědělského podniku v Jihlávce – Farma Javořice Jihlávka s.r.o. Otec se rozhodl, že zkusí hospodařit sám. V obci ještě vznikl jeden samostatně hospodařící rolník Martin Chadim – Chadimův mlýn.

V té době jsem studoval na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích – zemědělská fakulta. Protože jsem, byl ale plně vytížen prací na nově vznikající farmě svého otce, tak jsem v průběhu druhého semestru svá studia ukončil.

Pronajali jsme si od Pozemkového fondu v bývalém areálu STST v Horních Dubenkách vepřín a odchovnu mladého dobytka (OMD). Začali jsme hospodařit se stroji, které jsme v restituci dostali od STST Třešť a také od STST Nová Bystřice, kde měla 20 ha zemědělské půdy rodina mé matky. Ve vepříně bylo 20 prasnic a k tomu několik selat. Odchovnu jsme přebudovali na vaznou stáj pro krávy, kde bylo na začátku 8 ks krav a 4 jalovice. Ze strojů jsme měli opravdu jen to nejzákladnější a nejpotřebnější. Všechnu práci jsme vykonávali sami – já, otec a moje matka, která chodila do zaměstnání do Základní školy v Horních Dubenkách, kde pracovala jako kuchařka ve školní jídelně.

Na podzim roku 2003 jsme obdrželi od MZe návratnou dotaci 1 200 000 na pořízení nového hmotného majetku. Za tyto peníze jsme koupili: nový traktor Zetor 10145, postřikovač, dojení, čelní nakladač, smyky, lis na kulaté balíky a plemenného kance.

Práce na farmě byla nekončící. Stále bylo mnoho práce a na všechno jsme byli sami. Hospodaření spotřebovalo všechny rodinné úspory. Hospodařilo se na 60 ha zemědělské půdy, z čehož bylo 20 ha TTP.

Postupem času jsme se ale vypracovali. Začala se nakupovat nová technika. Zaměstnali se zaměstnanci, celkem 4. Ve vepříně se produkovala selata a ta se vykrmila až do porážkové váhy. Měsíčně se tak prodávalo 25 – 30 prasat. V OMD se rozšiřoval chov skotu. Hlavním plemenem byly české červené straky a v menším množství i černé holštýnky. Dojivost pomalu rostla až na 6 800 litrů. Rozloha farmy se zvětšovala pomalu, protože volná půda nebyla.

V roce 1999 jsme za restituční nároky dostali bývalý statek rodiny Drápalů, kteří o něj neměli zájem. Statek byl ve špatném stavu. Musel se opravovat. Tento dvůr se později stal hlavním sídlem farmy. Byl zde sklad PHM, tři garáže, z nichž jedna se předělala na dílnu, dvě stodoly pro seno a stroje, jeden sklad a také část, která se přestavěla na můj byt 4+1. Hlavní bylo, že se dvůr dal zamykat a tak nedocházelo ke krádežím součástek strojů a nafty.

Hospodářství se pomalu vylepšovalo. Nakupovaly se nové stroje: nový traktor Zetor 10641, krmný vůz, otočný pluh, secí kombinace, rotačka, obraceč, shrnovač, rozmetadla atd. Tím se nám hodně ulehčilo v práci. Dosahovali jsme i slušných výnosů v rostlinné výrobě. Většina produkce z polí se používala ke krmení hospodářských zvířat. Chov skotu už čítal 100 ks, z toho 40 krav, které se dojily. Mléko se dodávalo do Mlékárny Jihlava, s kterou byla dobrá spolupráce.

Rozhodující pro další budoucnost farmy byl rok 2001.

Budovy, které jsme měli v nájmu od pozemkového fondu (OMD a vepřín), byly prodány v dražbě Farmě Javořici Jihlávka. My jsme se tedy museli z budov vystěhovat. Bohužel, předkupní právo nebylo možno uplatnit a ani s novým majitelem nebyla domluva. Některé zaměstnance jsme museli propustit. Chov prasat se zrušil. Lepší dojnice se prodaly jiným chovatelům. Větší část se dala zabít na jatka a asi pro 25 ks jsme připravili pastviny, kde se začalo s chovem masného skotu bez tržní produkce mléka. Nepotřebné stroje se prodaly.

Já jsem šel pracovat do Skláren v Janštejně na údržbu, kde jsem zastával funkci vedoucího technického úseku. Ze skláren jsem se ale v roce 2002 vrátil zpět na farmu.

Tomu, že se začalo s chovem krav bez tržní produkce mléka se musela podřídit i rostlinná výroba. Některé pozemky jme zatravnily. 0,4 ha jsme zalesnili, protože pozemek byl špatně přístupný. Začali jsme pěstovat řepku (10 ha). 90 % výroby se prodávalo. Na pastvině jme vybudovali přístřešek, kde se zvířata mohla schovat před nepříznivým počasím. Oplotili jsme 13 ha pastvin, kde se skot mohl pást. Krávy jsme křížily s plemenem aberdeen angus. Telení probíhalo na jaře přímo na pastvině. Na podzim se telata prodávala jako zástavový skot. Ale o černé zbarvení srsti nebyl takový zájem a cena byla menší. Proto jsme v roce 2007 zakoupili na aukci vlastního plemenného býka plemene masný simentál. Býk má jméno Ohař od bílého domu.

V současné době na farmě pracuji já, můj otec a ještě jeden zaměstnanec Petr Vopravil. Výměra farmy se rozrostla na 120 ha zemědělské půdy (z toho 60 ha TTP) a to většinou nákupem od vlastníků, ale hlavně od pozemkového fondu. Takže 80 % pozemků je ve vlastnictví naší rodiny. Pozemky máme na katastrálních územích: Horní Dubenky, Jihlávka, Kaliště a Klátovec. Postupně pozemky, které jsou nevhodné pro polařinu, protože je tady plno kamení, zatravňujeme a pozemky, které jsou hůře přístupné se zalesňují. Nakupujeme novou zemědělskou techniku převážně pro práce na údržbu TTP (diskový žací stroj, obraceč, shrnovač). S těmito stroji  poskytujeme i služby okolním zemědělcům. Velmi dobrou spolupráci jsme navázali s obcí Horní Dubenky. Provádíme pro obec zimní údržbu místních komunikací, údržbu travnatých ploch a jiné práce. Také hospodaříme na několika ha lesních pozemků.